V úterý jsme měli párty v knihovně. Přišlo dva tisíce nových knížek! Zní to jako nic, ale kdybyste tam byli. Měla jsem z toho takovou radost, že jsem strávila hodinu obcházením stolů s vyskládanými knížkami.
Sedím támhle na schodech. Půjčila jsem si jednu knížku, tak doufám, že si na ni najdu někdy čas. |
Překvapil štáb z pěvecké soutěže ze Suzhou. Přijeli do školy, natáčeli zkoušku našeho sboru a dělali s námi interview. Cítila jsem se trapně, protože do soutěže zbývalo pár dní a já uměla nazpaměť sotva první polovinu. (Je to sakra těžký naučit se písničku, která celá zní jako čing čong, ale když zazpíváte čing čong, tak to zní hrozně.)
Naši housmentoři Kristina a Donald pozvali náš pokoj ve čtvrtek na večeři. Připravili pro nás skvělé japonské kuřecí kari a houbovou polévku na přání. Přinesla jsem svou poslední Studentskou pečeť, kterou jsem přivezla z domova, a Donald si na ní moc pochutnal.
Oslavili jsme narozeniny Yuan s pizzou a záhadným dortem, který jí přišel poštou, ale pořád není známo od koho byl. Jinak, pokud máte z ničeho nic chuť na dort, není vůbec těžké jeden sehnat, vzhledem k tomu, že na kampusu žije asi 700 lidí a rok má 365 dní. Za týden si minimálně dva kousky dám.
V pátek jsme měli Buy nothing day. 11. listopadu je v Číně Black Friday, jen se jmenuje Singles' day (opak Valentýnu) a na Taobau jsou slevy na všechno. My ale měli přednášky o konzumerismu (existuje takové slovo?) a neměli jsme podlehnout a začít nakupovat. Když jsem přišla z přednášky do pokoje, obě mé spolubydlící si tam seděly nad hromadami nového oblečení a pily zlevněná Bubbletea a ještě se mě nevinně ptaly, jesti mi mají přiobjednat. :-D (Nic jsem si ten den nekoupila. Jen asi pár minut po půlnoci jsem si odkoupila dinosauří onesie od Eway.)
S Ulabem jsme vymýšleli, jaký experiment příště ukážeme dětem ve školách. Ukázala jsem jim syntézu DNA z brokolice a všichni byli nadšení, dokud nepřišel návrh se slizem a vyhrál. Arona mi ale příště pomůže to prosadit, protože si taky myslí, že to bude přínosnější než míchání cukru, barvy a lepidla, tak nám držte palce.
V pátek jsme opožděně slavili Halloween. Přidala jsem se k Haunted Tunnel jako herec. Vyzdobili jsme tajný dlouhý podchod, který máme pod kampusem, a pak jsme tři hodiny v kuse zamazaní od krve děsili. Lidi se fakt báli. Nejvíc nás dostávaly skupiny machrů s baterkama na mobilu, rozklepaným hlas říkající, jak to není strašidelný. Vykřičeli jsme si hlasivky (ideální před pěveckou souteží) a šli se připravit na Halloween party.
Já šla za studenta z Nebelvíru a jak už jsem říkala, tak jsem si nakonec koupila ještě dinosaura. Je tak pohodlný. Zůstávám v něm navždycky.
V sobotu ráno jsem šla umývat krev ze zdí Hunted Tunnel (dorazili jsme jen tři z původních čtyřiceti) a pak si šla narychlo zabalit na pěveckou soutež.
Už když jsme se přibližovali k hotelu, tak nám bylo jasné, že tady není něco v pořádku. Ubytovali nás sakra v Hiltonu!!!
Po zkoušce jsme měli volno celé odpoledne a večer.
Zašli jsme na mé první karaoke. Nechápu, že jsem nešla dřív. Je to boží.
Suzhou je podporované Sigapurem a je to vidět. Před patnácti lety tam byla políčka a teď jsou tam obrovská nová obchodní centra. Všechno to vypadá nádherně, čistě, moderně a to metro... Miluju to metro.
Ráno jsem si zašla do nejkrásnější posilovny, jakou jsem kdy viděla (ne, že bych viděla hodně posiloven, ale tahle byla tak krásná).
Nejdřív jsem odmítla make-up, protože jsem se bála, co by mi napatlali na obličej. Jen jsem se chtěla dívat, co udělají ostatním. Vypadalo to ale dobře, a tak jsem požádala paní alespoň o modrá obočí. Všichni stylisti v místnosti se zhrozili, ale pak mi našli modré oční stíny a udělali, co jsem si přála.
Nebyla to ani tak pěvecká soutěž jako show (v historickém kvízu o Suzhou věděli všichni účinkující dopředu odpovědi). Překvapilo mě kolik cizinců v Suzhou bydlí. Potkali jsme i jednoho chlápka, se kterým jsme se seznámili na začátku roku v kostele.
Na živý přenos koukalo přes 200 000 lidí a v neděli to budou dávat v televizi, takže budeme všichni slavní.
Nechápu, kdo na to kouká. Neměli jsme ani jednoho vítěze. Všem nám dali stejné ceny a každý byl první za něco jiného. My například za nejlepší organizaci haha.
ŠOKY TÝDNE:
Mají tu ty nejlepší manga na světě.
Na Project Weeku jsme měli skvělého supervisora - Dr. Wu (Lao Wu, jak mu říkáme) a teď ho propustili. Odchází po Vánocích. Všichni v naší skupině jsme z toho byli smutní. I když jsem s ním měla velkej fight o tom, že všichni lidi pochází z Afriky, bude nám tu chybět.
Nejzajímavější storku týdne mi pověděla Qheliswa. Svahilský král má momentálně 14 žen (nic o proti dědečkovi učitele zeměpisu Sammymu, který jich měl přes padesát a přes 200 dětí k tomu) a každé dva roky si musí najít minimálně jednu novou. Proces výběru je taky dost vtipný. Lidi z celého světa se na to jezdí dívat.
"Mé" nové školní plastové housle. |
Tohle není dobrý. Do padesáti je to dobrý. Tenhle týden bylo nejhorší znečištění vzduchu za celé tři měsíce. Po většinu dní je to tu krásný. Motýlci poletují a tráva je zelená, ale pak najednou přijde nějaký větřík a všude to smrdí jak spálený igeliťáky. Nedá se to dýchat. Mezi budovama musíte pobíhat s mikinou na nose. A když se toho nadýcháte moc, není vám dobře.
~ Lenka
Žádné komentáře:
Okomentovat