Lstivé děti nám ukradly Velikonoční vajíčka :(

Konečně došlo na One World koncert, na který jsem se těšila. Vystupovali jsme s orchestrem a sborem jako vždycky. Tentokrát jsem se taky přidala ke skupině, se kterou jsme dva měsíce nacvičovali Indický tanec. V Číně se dá sehnat všechno. Můžete si i online zapůjčit sárí (indický tradiční oděv) na dva dny. Náš tanec měl velký úspěch. Bohužel můj současný účes se k sárí nehodí, a tak jsem měla na výběr mezi šátkem a parukou.

Schválně která jsem

V orchestru a sboru jsem byla celé dva roky a po naší partě se mi bude stýskat. :(( Určitě si ale plánuji najít nějaký jiný orchestr, kvartet, sbor nebo kapelu.

S naší skupinou z Indického tance jsme zašli do nové Indické restaurace v Changshu. Majitel i kuchaři jsou všichni Indové. Aaa je to vynikající! Určitě mám v plánu podívat se do Indie a Bangladéše.

Následující týden byl Black History Week (česky to je podle wikipedie Týden černošské historie). Je odvozen od, pro USA typického, Měsíce afroamerické historie. Černošská komunita při něm vzpomíná na významné osobnosti své komunity a připomíná si hrůzy otroctví a kolonialismu.

Kromě každodenních workshopů si pro nás "Black community" taky připravila hezkou show, která byla směs poetrie, mluveného slova, písní a tanců. Tento týden byl plný kontroverzních a citlivých diskuzí a jsem ráda, že je s naši spolužáci a učitelé umožnili.

Do Changshu se přestěhovala rodinka s dětmi ze Zlína, a tak mě přišli navštívit. Moc se jim tu líbí na hřišti, a tak snad zase brzy přijdou.

Jak už asi všichni víte, tak jsem nespokojená se svým učitelem biologie. Sice už nezachráním sebe, ale mohu ušetřit ostatní lidi trápením v jeho hodinách. Nechápu, že tady tenhle učitel stále je. Zdokumentovala jsem jeho hodiny jako správný detektiv, dvakrát jsem mluvila s ředitelem a opakovaně jsem mluvila s učitelem samotným. Ať dělám, co dělám, tak tu stále je. Vyhlásila jsem tedy stávku a už měsíc nechodím do jeho hodin. Uvidíme, co se stane...

Přišly Velikonoce, o kterých se tu navzájem nemlátíme, což je hezká změna oproti těm doma. Věřící a nevěřící jsme navštívili dva kostely v Suzhou. Většina vyrazila do katolického, kde potkali převážně Indy, Poláky a Filipínce. Tenhle kostel nás taky všechny pozval na oběd, což bylo moc fajn.

Já radši šla do mezinárodního, kde jsme zpívali písničky a tancovali. Tady se sešli hlavně lidé z různých zemí Afriky a Američané. Tenhle kostel mě vždycky nabije energií a mám pak dobrou náladu. Někteří lidé se v tom vážně vyžívají, celou dobu drží ruce nahoru a různě se kroutí haha.

Závidíte mi šaty cooo a hlavu jsem si oholila, abych šetřila vodu a měla víc času na učení.

S Marian jsme jako minulý rok zorganizovaly Velikonoční piknik a egg hunt - lov vajíček. S láskou jsme naplnily plastová vajíčka vzkazy, čokoládami a sladkostmi. Pak jsme je poschovávaly po hřišti.

O pikniku jsme se bavili o Velikonočních tradicích v různých zemí a vysvětlovali lidem, kteří Velikonoce neslaví, o co jde. Pak jsme se vydali na lov vajíček. Myslela jsem, že jsem se zbláznila, když byla všechna vajíčka pryč. Došli jsme až ke klouzačkám, kde jsme našli obaly od bonbónů a jednoho kluka, který se usmíval od ucha k uchu a mával na nás jedním prázdným žlutým vajíčkem haha. Děti ze školky nám normálně všechna vajíčka (bylo jich 60!!!) ukradly. Hezky jsme se zasmáli. Tohle asi byly moje nejoblíbenější Velikonoce.

Ten samý den jsme také měli Classical Gathering, což je neformální koncert, který čas od času pořádá náš učitel hudby Christoph. S Mindy jsme secvičily Vltavu jako houslový duet (ten samý, který s Áďou hrajeme na ulici v Praze). Vysvětlila jsem publiku, jak to je o naší nejdelší řece a řekla jim ať poslouchají ten pramínek v horách, a ty nymfy v lese, a ten venkov, a tu Prahu (tak jak nás to učila paní profesorka Remková).

Tento týden chodíme do hodin tak napůl a přístí už nebudeme chodit vůbec. Pak už máme jen maturity a pak už jsme pryč. Strašně rychle to utíká. Občas se mi chce utéct pryč, mít to za sebou a procházet se po pláži v Indonézii. Jindy zase nechci nikam. Je to děsivé, protože víc jak 99% lidí z tohohle místa už nikdy neuvidím. Pokud se tedy nedožijeme teleportace.

S ukulele klubem budeme mít tenhle pátek vystoupení, tak jsem zvědavá jak to půjde.

ŠOKY:
Naše škola zakoupila? nebo dostala? obrovský prastarý šutr, který nám teď stojí uprostřed kampusu.

Pomalu přichází letní monzun. Je vlhko. Po celém kampusu skákají žáby. A když si nezavřete síťku na okně, ráno máte pokoj plný much, komárů a brouků.

Tohle je asi jeden z mých posledních příspěvků. Kdyby vás zajímalo něco o Číně nebo UWC, tak mi dejte vědět. Ráda se o tom podrobně rozepíšu. Je to příjemná prokrastinace od učení. :-)

~ Lenka