sobota 10. listopadu 2018

Evropský kulturní týden, Diwali a zvířátka

Konečně přišel evropský kulturní týden juhuuu. Začli jsme s GIF (Global Issue Forum) o uprchlické krizi a food fairem, na který jsme s Danche a Ezgi uvařily 40 litrů bramboračky do dvou hrncích. Do Jimailogu (supermarket u naší školy) jsem se vydala sama na kole s jedním pidi batůžkem a taškou od Jíti. Naložila jsem si celý vozíček bramborami a mrkvemi a pak u pokladny mi došlo, že jsem nedomyslela, jak to všechno dostanu do školy. Obvěšená taškami jsem přebíhala silnici a pak jsem to všechno táhla jako náš děda na kole.


V pondělí jsem začala se svým promyšleným experimentem na práci z matiky (Math IA). Půjčila jsem si štětec na kaligrafii, inkoust a vše. Změřila jsem, co jsem potřebovala a začala jsem si hezky psát práci s tím, že to do pátku na pohodu dokončím. Ve středu jsem zašla za svým učitelem, abych ho informovala o pokroku a on se choval nějak divně. Tak se ho ptám: "Moje téma je v pořádku, že? Před týdnem jste mi ho odsouhlasil." A on na to: "Ehmm vlastně se mi to nelíbí. Možná by bylo lepší, když začneš s něčím jiným."

Myslela jsem, že si ze mě dělá srandu, protože už jsem do toho dala tolik práce a teď bych měla začít od začátku a bez tématu, když mám práci odevzdat za dva dny. Jelikož je to ale on, kdo známkuje moji práci, tak jsem přišla s něčím jiným. Nespala jsem kvůli tomu ale dva dny a pak už mi to bylo všechno jedno, jen jsem to chtěla odevzdat. Alespoň jsem ale byla vzhůru na tyhle krásné východy slunce.


Po té, co jsem konečně odevzdala svou práci, na kterou nejsem vůbec pyšná, ale lepší něco nežli nic, jsme měli zkoušky na evropskou kulturní show (na tu jsem pyšná). Natalia z Polska, Sofia z Ruska, Liudmila z Moldavy, Nilufar z Tadžikistánu a já jsme dva týdny pilně secvičovaly to nejlepší představení.

Připravily jsme si parodi na polskou písničku Cztery Osiemnastki a lidi z toho šíleli. Doteď se s touhle písničkou sprchují.
Celou Cultural Show jsme měli zorganizovanou jako Eurovizi. Moderátoři s jinými róbami každých deset minut, rozhovory s týmy, které neznají slovo anglicky, živé reportáže od všech evropských zemí (od našich druháků kteří tu s námi už nejsou), nespravedlivé hlasování a tak. Proto taky místo našeho týmu, který byl ve škutečnosti nejlepší, vyhrála "Conchita Wurst".

Ještě jsem se přidala k Andjele s Ksenijou a jejich srbsko-černohorské písničce.
Celý následující týden jsme se chystali na příjezd norské královny, krále a premiérky. Po škole jsme cvičili jejich slavnostní příjezd se symbolickým zasazením stromu, podáváním rukou a květin atd. Dokonce jsme měli dva studenty Rense a Mariam s korunkami, kteří hráli krále Haradla a královnu Sonju při secvičování. Doslechli jsme se, že škola pro královnu koupila jediné mýdlo za 3000RMB (deset tisíc korun) a podobné věci, kterým bych i věřila.

Všimněte si těch krásných kytiček za její výsostí. Druhý den jsem si tam zašla a pár jsem si jich vzala do pokoje. :-)
Ředitel Pelham nám dal přednášku o tom, jak se v ten slavný den nemáme vyjadřovat k politice a bouřit, protože by to zničilo tento nový vztah mezi Norskem a Čínou. Všechny Taiwanské a Hongkongské vlajky byly spáleny a my se měli jen usmívat a mávat. Do Číny navíc tento týden přijelo 150 norských společností, které sem chtějí importovat lososy, a tak se nic nesmělo pokazit.

Jako vždy jsme se všichni navlékli do národních kostýmů. S orchestrem jsme hráli pochod od Händela, když královna vystoupila z auta (pak jí nechali se vyčůrat a umýt si ruce tím drahým mýdlem) a my mezitím hráli pochod dokola a dokola dokud si nepotřásla rukou se všemi místními politiky a jinými důležitými lidmi. Poté procházela Yushan Academy (to je část naší nové čínské vesnice na ostrově). Když došla k nám (orchestru), tak pokynula našemu dirigentovi Christophovi, postála pět vteřin (KDYŽ JSEM ZROVNA HRÁLA SÓLO S T-MANEM!!!) a šla dál. Pochod jsme museli hrát ještě jednou, protože za ní se táhli ti ostatní důležití lidé a novináři.

Celá návštěva byla jedno velké divadlo jako to je vždycky u náš na škole. Prváci předstírali, že mají hodinu Design&Technology a v národních kostýmech řezali laserem a používali 3D tiskárny. Tohle tady totiž děláme každý den haha.

Po hostině, kterou jsme sdíleli s lidmi z tisku, jsme ještě vystoupili s orchestrem a sborem v divadle. Norský operní zpěvák Thomas Stanghelle zazpíval píseň z muzikálu o zakladateli naší školy Marku Wangovi. Ano, exituje muzikál o Marku Wangovi. Existuje o něm i seriál. Poté Mark Wang daroval paní premiérce obraz, na kterém je on haha a konec.

Šla jsem si uklidit housle zpátky do skříňky, ale asi jsem se ocitla někde, kde jsem neměla, protože vedle mé skříňky si povídali Mark Wang a královna. Za zády se mi hned objevili bodyguardi, tak jsem rychle všouple housle do skříňky a zdrhala.

O víkendu jsme měli 24 hour film making. Vylosovali jsme si žánr anime a různé fráze, které musíme ve filmu použít a pak se nám začal odpočítávat čas. Blas, Milena a Vicky (prváci z Argentiny) přes noc napsali scénář a druhý den jsme od 6 ráno natáčeli. Všechny filmy se pak pouštěly v neděli v divadle. Dopadlo to luxusně: https://www.youtube.com/watch?v=ZBhDIM5Z3Ao


Před Halloweenem a před dnem sv. Valentýna vždy hrajeme "killing game", kdy máte oběť a zabíjíte ji pusou na tvář. Minulý rok jsem umřela jako jedna z prvních, a tak tenhle rok jsem se rozhodla zůstat až dokonce. Mí vrazi byli ale šílení. Jeden mi ťukal na dveře každou hodinu a v jídelně mi šeptal do ucha, že mě najde. Další vrah si našel kumpány a pak mě všude sledovali. No a můj poslední vrah mě unesl, když jsem šla z narozeninové oslavy. :-(

Další týden jsme oslavovali Diwali/Tihar (hinduistický festival světel). V jídelně se pokusili o dobré kari. Vyráběli jsme Rangoli (my tomu říkáme mandala, že?) z barvené rýže a soli a pak jsme kolem nich tancovali.


Přidala jsem se k oslavám Kukur Puja, což je nepálský svátek při kterém se jeden den v roce oslavují psi. Lidé chodí po ulici a krmí a hrají si s těmi pouličními. Vyrábí pro ně květinové věnce a tak. My jsme posbírali všechny psy na kampusu a dále názorně vysvětlím obřad na Peanutovi (Burákovi), který je velmi fotogenický.

KROK 1: Posbírat květiny a navléknout je na provázek.


KROK 2: Uklidnit psy a navléknout jim náhrdelníky na krk.


KROK 3: Vzít sindoor/tika (červené barvivo z Indie) a nanést na psovo čelo. Vyžene to z něj pak zlo a naopak přivolá pozitivní energii nebo něco podobného.

Já jsem ta druhá zprava, jestli mě nemůžete najít. Vypadám teď jinak haha. Nosím šátek na hlavě jako profesor Quirrell.
KROK 4: Oslavovat psy celý den. Hrát si s nimi a drbat je za ušima.

Pár lidí se mě ptalo, jak přesně to vypadá v těch továrnách, kde místní lidé pracují. Nejsou to úplně továrny. Mají malé dílničky velké jako pokoj, které jsou volně přístupné z ulice a v každé dílničce třeba pět šicích strojů.


Od rána do noci sešívají bundy a pak je vyhazují ven na hromady na ulici. Děti pracovat nevidím. Pobíhají po ulici s pejskama nebo rodičům přináší, co potřebují.


Prváci odjeli na týdenní výlet, kde učili (jako mi minulý rok) a my druhácí jsem měli pěkně nabitý týden. TOK prezentace, FOA, EE, ED deadlines, experimenty na naše IAs... Ani nechtějte vědět, co ty zkratky znamenají.

ŠOKY:
Jsem na sebe vážně pyšná. Už necítím ani trošku strachu, který jsem vždycky měla, když jsem psa jenom zahlédla. Ještě pořád mi přijdou špinaví, ale určitě s nima líp vycházím. :-)

Pořídila jsem si rybičku, ale je nějaká divná. Jmenuje se 小朋友 (malý kamarád). Většinu dne polehává na dně. Kyslík a jídlo má, tak jí možná chybí kamarád.

Housle jsem musela odevzdat den před královskou návštěvou, protože bych si do nich mohla schovat zbraň, a tak je museli prozkoumat.

Ve škole je toho fakt hodně. Až jsem si z toho vytrhala všechny vlasy a teď je mi zima na hlavu. Minulý rok jsem si říkala, že je to nějaký podezřelý, jak je to jednoduchý a na pohodu. Kéž by. IB a já už nejsme kamarádi. No, ale brzy to bude za mnou, takže to je dobré.

~Lenka