úterý 29. srpna 2017

Orientation Week

Během Orientation Weeku jsme se seznamovali, zařizovali trvalé pobyty, chodili po doktorech, zorientovávali se na kampusu, chodili na přednášky od učitelů i studentů, vybírali si předměty a hráli hry.


Najdete mě na fotce z Deep Speed Dating? Jsem tam. Hodně štěstí. O co šlo? Dvojici, která se nikdy předtím nesetkala bylo předloženo téma a měli jsme se o něm upřímně bavit 3 minuty. Témata byla různá, od snů přes představte si, že je jeden z vás Trump co mu řeknete až po co byste na sobě teď hned změnili kdybyste mohli.


Fotka z Scavenger Huntu, při kterém jsme plnili úkoly a snažili se porazit ostatní skupiny. Byla to fakt sranda. Přesvědčili jsme sekuriťáky u brány, aby s námi tancovali na Mamma Miu a našli jsme tajný tunel pod zemí, který propojuje celý kampus.


Každý den je v jídelně něco nového a vždycky si najdu něco co mi chutná. Vpravo dole jsou tradiční čínské knedlíčky, které mi zrovna moc nejely, takže jsem je potom předala někomu jinému.


Jednou za čtrnáct dní (někdy i týden) se koná Open Mic. Akce, na které můžete vystoupit s čímkoliv chcete. S básní, tancem, písní, příběhem - s čímkoliv. Už se těším až si pro všechny taky něco připravím.


Buddy party, na které jsem s Jeniffer reprezentovala Estonsko (v českém kostýmu pšššt) a jako vždycky mrkám na fotce.


V pondělí nám ještě nezačala škola, protože nebyl hotový rozvrh, a tak jsme měli náhradní program. Když jsem se vracela z programu, obklíčila mě tancující skupinka a dostala jsem růži! 28. je totiž čínský Valentýn.


Tento týden jsem si také zařídila čínskou SIM kartu. Trvalo to asi 2 hodiny stání ve vedru a vlhku. Od té doby mi každý den chodí SMSka od operátora v čínštině. Budu muset někoho poprosit, aby mi to všechno přeložil. Kdo ví co to znamená.

ŠOKY TÝDNE:
Changshu se nachází v jedné z nejbohatších provincií v Číně a přesto vidím všude malé dílny, ve kterých ve špatných podmínkách šijí lidé zimní bundy.
Angličtina učitele matematiky je horší než moje. To mě mírně zklamalo, ale při matice to snad nebude problém.
Myslela jsem, že přijdu do nemocnice, podepíšu papír a bude hotovo, ale ne. Odebrali mi krev. Zvážili mě. Změřili mě. Udělali mi rozbor moči a EKG. Šla jsem na ultrazvuk. Celou mě prohmatali. Zkoušeli můj zrak a jestli nejsem barvoslepá. Děly se i další věci, které ani nevím jak se jmenují. :-D
Když stisknete dvakrát tlačítko patra ve výtahu, patro se vynuluje, výtah se tam nezastaví a jede dál.

~ Lenka

čtvrtek 24. srpna 2017

Procházka po kampusu

Vítejte na kampusu UWC Changshu, který se nachází na umělém ostrově na jezeře Kuncheng.


Letos se poprvé naplnila kapacita školy, a tak na kampusu bydlí všech 565 studentů.


Já bydlím v bloku B v pátém patře Heimat (každé patro se jmenuje jako domov, ale v jiném jazyce).

Zde obětuji berany a uctíván své bohy a bohyně.

Když sejdete/sjedete do druhého patra bloku B, objevíte se na terase, ze které je výhled na budovu s jídelnou v prvním patře a s knihovnou v patře druhém a třetím.


Jídlo je tady zatím jedna z mých nejoblíbenějších věcí. Vaří snad všechno a je to vynikající!




Cestou z knihovny se můžete vydat do hezkého parku s výhledem na jezero. Ptala jsem se, jestli si do něj někdy můžu jít zaplavat a vysmáli se mi. Asi bych neumřela, ale není to dobrý nápad.




V budově za parkem se nachází bazén, 2 posilovny (jedna na cardio a jedna na weightlifting), tělocvična, dancing room a lezecká stěna.


Plaveckým testem jsem prošla. Stačilo jednou přeplavat bazén a neutopit se.





Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude bavit posilovat. Je to fakt skvělý, takže očekávejte Hulka až se vrátím. :-D


Kolem tělocvičny vede ochoz. Z něj můžeme fandit při zápase a někdo si sem chodí i zaběhat.


Na škole jsou dvě lezecké stěny, ale dokud nás nezaučí, tak na ně nesmíme.





Podél atletického oválu vlají vlajky studentů školy. Česká republika (a pár dalších zemí) ještě vlajku nemá, protože jsme první studenti z našich zemí na škole. Brzy to plánuji napravit.


Tudy se jde do tříd a divadla. Divadlo je obrovské, abychom se tam všichni vešli na oznámení a akce pro celou školu.


Vidíte ten obrovský prsten visící ze stropu? Svítí, když se děje něco významného např. když jsme přijeli poprvné do školy a je to nádherné.

ŠOK DNE:
Asiati pijí jogurt brčkem. Nejdřív jsem si říkala: "Co to sakra je?" Teď už ho piji taky. :-D

~ Lenka

neděle 20. srpna 2017

První den v Changshu

Do Šanghaje jsem přiletěla okolo čtvrté odpoledne. Záhadně se mi podařilo vyplnit arrival card a ještě přitom pomoci zoufalé japonské babičce, která neuměla anglicky ani slovo. Vyzvedla jsem si kufr a vydala se hledat pitnou vodu. Po půl hodině jsem vodu našla, ale uškvařila mi plastovou lahvičku, protože v nabídce byla jen hot a warm. (Voda je vždy alespoň teplá, protože si Číňani myslí, že studená je nezdravá.)

V půl sedmé nás na letišti vyzvedl autobus. Sedla jsem si s Miou z Kanady a podívali jsme se na její oblíbený film Sabrina. Těsně před koncem jsme ho ale musely zastavit, protože se před námi objevil nádherně osvícený ostrov s kampusem. Hluk jsme všichni uslyšeli hned. Autobus otevřel dveře a jakmile někdo vyšel ven, strhl ho dav jásajících studentů. Na škole visel obrovský nápis Welcome home. Lidi okolo zpívali, hráli na bubny, tancovali a jeden kluk se tam jen tak procházel 2 metry nad námi na chůdách.



Hned se ke mně seběhly mé spolubydlící Sia a Mini a se silným čínským přízvukem volaly Lenka? Lenka! Lenka! Smály se tak, že nešlo se nesmát s nimi. Výměnou za pas mi daly UWC tašku s UWC tričkem a lahví a nadšeně mě odtáhly na pokoj.

Další den jsem se probudila v půl jedné odpoledne!!! Dost mě to vyděsilo, protože mě nikdo neprobudil a nechali mě tam jen tak ležet. Nic se ale nestalo. Akorát jsem zmeškala snídani i oběd. :-D Mini mě provedla po škole, která je mimochodem neskutečně nádherná a obrovská. Pořád se tady dost ztrácím.

Po celém kampusu je spousta zeleně. :-)

Abych napravila, co jsem zmeškala, přidala jsem se k pár lidem, kteří se vydali do města na jídlo. Asi 10 minut od kampusu naší školy se nachází trh Yan Li Village. K večeru si zde místní rozestaví stánky se smaženou rýží, desítkami druhů nudlí a masovými špízy - chuan'r 串儿.

Většina lidí v Číně používá síť WeChat, což je kombinace WhatsAppu s Instagramem a Facebookem, kterou povoluje čínská vláda. S WeChatem se dá i platit, a proto když přijdete do obchodu s oblečením, supermarketu, ke kadeřníkovi nebo i k tomu nejmenšímu stánku na ulici, zapnete WeChat, sejmete prodavačův QR kód a je zaplaceno.

Příprava vepřových a kuřecích špízů - chuan'r. Můžete si všimnout QR kódu vlevo nahoře.

Poprosila jsem čínské spolužáky, aby mi objednali cokoliv (protože jsem den nejedla). Ochutnala jsem velmi mastné a slané čínské nudle a špízy, které byly vynikající, ale moc měkké na to, aby byly ze skutečného masa.

Nevím, jestli to máme v Čechách také, ale setkala jsem se s tím poprvé. Jídlo ze stánku se servíruje nejen do misky, ale také do sáčku, takže když dojíte vyhodíte sáček a miska je čistá.

Šoky dne:
Trochu jsem se lekla, když jsem místo prádla na sušáku uviděla 8 mrtvých kachen vlajících ve větru přímo vedle osmi proudé silnice.
Čínané neplatí v hotovosti ani kartou ale přes WeChat.
Řidiči neustále bezdůvodně troubí.

~ Lenka


středa 9. srpna 2017

Týden do odletu

Za týden odlétám z Vídně s přestupem v Paříži do Šanghaje s kufrem plným národních kostýmů, zubních kartáčků a náhradních brýlí. Pokud se mi podaří nastoupit do správných letadel a autobusů, měla bych se objevit 17. srpna večer v městečku Changshu.

V Changshu žije stejně jako v Praze přes milión obyvatel.

Budu studovat dva roky na jedné ze škol United World Colleges, která vznikla roku 2015. Škola je bohatá a moderní, ale slyšela jsem příběhy o tom, jak se ostrov, na kterém stojí, pomalu potápí. Plánuji proto pro jistotu zapíchnout tyčku ke břehu a pozorovat, jestli stoupá hladina vody.


Naivně jsem si představovala, jak se před odletem naučím základní čínské fráze. Půjčila jsem si dvě učebnice čínštiny a stáhla několik aplikací. Nedostala jsem se bohužel dál než k nĭ hăo. Poslední dny jsem strávila hraním Vltavy na housle na Václaváku s Áďou, pečením Sansiných citronových koláčků, vyřazováním věcí, návštěvou ZOO, vyřizováním víza a sledováním Harryho Pottera.

Pokusily jsme se o maraton všech osmi filmů. Zabijáckých 19,5 hodiny!

Získat vízum není jenom tak. Proces trval dva měsíce vyplňování formulářů, psaní mailů a čekání ve frontách na konzulátu. Nakonec mě to ale bavilo. S jedním pánem jsme čekali na sejmutí otisků prstů. Za přepážkou nikdo nebyl, takže nám to přišlo podezřelé. Ptali jsme se každých 5 minut, kdy někdo přijde a vždy se nám dostalo odpovědi: "Wait a moment." Moment se sice protáhl na dvě hodiny, ale pán byl upovídaný, a tak čekání uběhlo rychle.

Už se těším až si zabydlím svou část pokojíčku, přidám se ke školnímu orchestru s vypůjčenými houslemi (Vážně mi půjčí housle!), podívám se do laborek nebo se projedu po Changshu na kole! Uvidíme se v Číně. :-)

Pokojíček pro čtyři - každý má svou postel, skříň a stůl s židlí před oknem.

~ Lenka