pátek 15. prosince 2017

Můj den

Čtvrtek 14. 12. 2017, Changshu

Každý den je úplně jiný. Například pravidelně v pondělí máme Global Issue Forums. V úterý a středu mám Zhi Xings (fancy čínský název pro poškolní aktivity) - orchestr, sbor a boot camp. V pátek se učíme jen tři hodiny a pak mám service - učení ve školách, Crew time a School Assembly. Některé dny máme přednášky, promítání filmů, workshopy nebo jiné akce, takže nejde přesně popsat, co se ve všední den děje.

7:20 - Zvoní mi budík a probouzím se. Dělám si culík, zapínám topení a jdu do koupelny. Koupelnu máme společnou pro šest pokojů. Všude po zemi jsou z nějakého důvodu vlasy a já ráda chodím bosa, takže je jako ranní rozcvičku přeskakuji. Přeju dobré ráno nejhodnější Paule, která se probouzí stejně jako já. Odskáču zpátky do pokoje. Obleču se do co nejvíce vrstev, protože venku je strašná zima a ještě jsem si nestihla sehnat pořádné zimní oblečení.

7:45 - Probouzím Mini a Siu, kterou je téměř nemožné dostat z postele. Strkám nabíječku do batohu, protože můj počítač bez ní umírá po dvou hodinách. Koukám se jaký je den (dnes je day 2) a běžím do jídelny.

7:50 - Beru si do ruky brčko a své tři ranní jogurty, na které jsem přešla, když jsem si uvědomila, že spánek je důležitější než půlhodinové snídání všech chodů, které jsem provozovala na začátku roku. Se Salihou pijeme jogurty a přecházíme do science building, co nejrychleji, abychom neumrzly.

8:00-9:50 - Začíná nám hodina. Máme dva bloky chemie (2x50 min) a píšeme test ze stechiometrie. Hodně lidí dneska zaspalo, takže s testem začínáme až o čtvrt hodiny později, když tu je většina. Konec dvojitého bloku. Všichni jsme mrtví. Nikdo to nestihl a Saliha zjistila, že přeskočila celou stránku se sedmi cvičeními. Já jsem tentokrát nestihla celé cvičení za 6 bodů, takže se jen smějeme a jsme rádi, že to máme za sebou. (Upgrade: dopadla jsem ještě dobře v porovnání s ostatními. Dokonce i Lorenzo vypadal překvapeně, když dostal svůj test.)

9:50-10:10 - Přecházíme zpět do jídelny a bereme si sváču. Dneska v ní nejsou červené fazole! :-) S Milenou jdeme na čínštinu s naší oblíbenou Feng lao shi.

10:10-11:00 - Začíná nám hodina. Dneska překládáme dopis a hledáme v něm gramatické chyby.

11:00 - Hodina končí, ale smíme odejít teprve až každý odpovíme na tři otázky ohledně dopisu, které nám dá Feng lao shi u dveří.

11:10-12:00 - Jdu zpátky do science building. Začíná nám matika s Eyupem. Píšeme test na funkce. Druhá polovina testu je paper 2, který se píše s grafickou kalkulačkou a polovina z nás zjišťuje, že nevíme, jak ji používat. :-D

12:00-12:30 - S Christabel jdeme na oběd. Stoupám si do své oblíbené (bohužel nejdelší) fronty, kde každý den máme jídlo z jiné části světa. Beru si k tomu ještě salát a meloun. Jdeme si sednout s Yuan a brečíme spolu nad testem z matiky. Ezgi se mě zeptá, jestli se nechci přidat k jejímu týmu na olympiádu z biologie dneska po škole. No, jasně.

13:00-13:50 - Mám volný blok. Jdu si zkusit vložit hotovost na čínskou kartu v bankomatu, abych si mohla konečně objednat nějaké to zimní oblečení na Taobau, ale zjišťuji, že jsem zapomněla svůj PIN (fail :-D), a tak jdu zpátky do pokoje trochu si odpočinout.

14:00-14:50 - Poslední hodina je ekonomie s Kenem. Jsem tu ještě pořád nová, ale už jsem se zorientovala. Z prvního testu se mi zázrakem podařilo dostat 7.

14:50 - Po hodině jdu najít Ezgi a zbytek týmu. Posbíráme Jimun a Christabel a jdeme se zaregistrovat k olympiádě.

15:15-16:00 - Jíme Bebe, které nám přinesla fyzikářka Sefika a řešíme úlohy. Bavilo mě to, takže se určitě přihlásím i příští měsíc.

16:00-17:30 - Nabízím se Ezgi, že s ní půjdu nakoupit suroviny na tureckou večeři pro Heimat - náš house. Do Jimailongu (nejbližší větší supermarket) to trvá zhruba 15 minut pěšky a jedno tříminutové přebíhání šestiproudé silnice. Překládáme si suroviny do čínštiny a ptáme se prodavaček. Nihao, nihao fanqiejiang? Podezřelý chlápek nám nabízí odvoz v podezřelé angličtině, tak říkáme ne, i když by se nám to hodilo. Říká, že je security manager z naší školy, což asi je, ale radši... Tak ho aspoň požádáme, aby nám pomohl dostat takovou tu lepší účtenku (paragon?), aby nám ten nákup škola proplatila. Večeři v jídelně dnes nestíháme, protože musíme navařit pro 50 lidí, a tak si rychle připravíme instantní nudle.

17:30-19:00 - Zmrzlé klepeme na dveře Donalda a Kristiny, kteří nám dovolili u nich vařit v kuchyni. Vaříme 4kg bulguru, krájíme cibule, rajčata a papriky. Přidává se k nám Nada, Yuan a Diana. Myju si ruce od cibule a běžím na poslední zkoušku s orchestrem a sborem. Zítra máme vánoční koncert pro celou školu. Dozvídáme se, že zítra bude i vánoční večeře. Jeej!

21:30 - Check! Protáhlo se to, a tak jdeme rovnou z divadla. (Check - v 21:30 od něděle do čtvrtka a 23:30 v pátek a sobotu, se musíme nahlásit, že jsme živí a potom už nemůžeme opustit kampus.)

21:30-22:30 - Jíme tureckou večeri a povídáme si. Spousta druháků, kteří se přihlásili k early decision I se dnes dostali do svých oblíbených univerzit, a tak máme všichni dobrou náladu. Objednávám si Bubbletea se Siou, protože si ho zasloužím po dvou vyčerpávajících testech v jednom dni.

22:30 - Jdu se vysprchovat a udělat si úkol z biologie.

24:00 - Zhasínám světlo. Přeju dobrou noc Sie a Mini, které asi nespí nebo co. Strkám si špunty do uší (nevím, co bych bez nich dělala) a jdu spát.

ŠOKY (žádný šoky nemám, takže jen zajímavosti):
Hair donation už se blíží. Bude po Vánocích až se vrátíme z prázdnin. Už vím, že se ke mně přidá Joyce a Anna.

Začala jsem si psát na jídlo ve společné lednici jestli to sníš, zemřeš a bude to bolet a lidi mi to přestali jíst. :-)

V Ulabu jsem dostala na starost pondělní vtipy. Týden sbíráme vtipy z chemie, biologie a fyziky, a pak je v neděli večer s Fahmidem tiskneme a věšíme po celé science building.

Nevím, jak mám 24. oslavit Vánoce, jestli máte někdo nějaký tip, tak mi prosím napište. Nebo je lepší je neslavit vůbec?

Tohle není stereotyp. Je to fakt. Číňani jsou prostě dobří v matice, protože i když jste antitalent, ale narodíte se v Číně, tak jste nuceni počítat a počítat až se vám to dostane do hlavy. Někteří z nich ani nehnou v hodině prstem, neudělají jediný úkol a dostanou 7. :-D Na druhou stranu mají velkou nevýhodu v biologii, kde se musí učit terminologii od znova, protože jejich mitochondrie je xian li ti.

~Lenka

úterý 12. prosince 2017

Turecká večeře, AME a vánoční koncert

AME (African Middle Eastern Cultural Week) odstartoval hostinou. Po celém Glass house byly stánky různých zemí od Zimbabwe přes Rwandu a Lebanon až po Írán. Došla jsem zrovna ke Keně, když ke mně Linda přišla, že už musíme jít na zkoušku se sborem, tak jsme si nabraly, co nejvíc do rukou a běžely do hudební mísnosti.

V Music room jsem strávila celý týden (ne, že by mi to vadilo). V sobotu jsme zpívali pro velectěné členy čínské vlády, na kterých dle mého názoru utratila škola zbytečné peníze, za které mohli zaplatit stipendia pro budoucí Lenky.

V neděli jsme zkoušeli se sborem, protože se nám blíží dva koncerty. V pondělí jsme se sešli s pár lidma, kteří si chtějí na Vánočním koncertě zazpívat Tichou noc ve svém jazyce. V úterý jsme měli zkoušku s orchestrem, protože se nám taky blíží dva koncerty. Ve středu jsme zkoušeli orchestr a sbor dohromady, což jsme trochu s Isabel nedomyslely, protože jaksi nejde zpívat ve sboru a hrát v orchestru najednou.

A ve čtvrtek jsme měli náš první vánoční koncert. Autobusem jsme se dopravili do luxusního pětihvězdičkového hotelu v Changshu s vánoční výzdobou od garáží až po střechu. Zaměstnanci byli v Santa Clausovských kostýmech. V hale stál obrovský přezdobený stromeček a do toho hráli Jingle Bells. Globalizace. (V Číně se Vánoce neslaví pokud vám to ještě nedošlo.)


Naší největší motivací byla večeře, kterou nám hotel slíbil. Měli tam vynikající citrónové dortíky (úplně jsem si přišla jak na Sansině svatbě), SÝR! a nejlepší maso, jaké jsem ochutnala v Číně. Přišlo se na nás podívat spoustu cizinců. Vůbec jsme jich tolik v Changshu neočekávali. V Suzhou to jo, ale v Changshu?

Dělám pokroky. Dala jsem si rozhovor v čínštině ve výtahu s naší AI (uklízečka). Zeptala jsem se jí, jak se má a vysvětlila jsem jí, že teď jdu na oběd. Vážně se chci čínsky naučit, ale jde to pomalu. S každým novým znakem, který se naučím zapomenu dva staré. Budu se víc snažit.

S Ezgi jsme se samy naučily slova jako pomsta, vražda nebo mozek a občas je jenom tak zničehonic vykřikneme. Je to fakt vtipný.

Když přežiju poslední týden plný testů, zbyde mi už jeden chill týden do prázdnin. Jeej. Řekla bych Vánoc, ale Vánoce letos spíš slavit nebudu. S Isabelle poletíne na Hainan.


S Ulabem chci určitě zůstat i příští semestr, protože věřím, že to, co děláme, má smysl. Tenhle kluk s krásným komunistickým šátečkem mi pověděl (stějně jako ostatní děti ve třídě - udělala jsem si menší průzkum), že jeho rodiče make clothes. Třeba jedno z těch dětí nadchneme do vědy tolik, že se nepřidá k ostaním v továrně, ale bude se dál vzdělávat.


Těm dětem je dvanáct mimochodem. Vypadají na děvět jak jsou malinký.


Hned po Ulabu jsme s Eway zajely do Metra nakoupit mňamky pro naši Crew, se kterou jsme měli vařit večeři v mezinárodní kuchyni. Nakonec ale většina lidí nemohla, takže jsme si jen povídali a jedli brambůrky a zmrzlinu s naším Crew leaderem Jean-Noëlem, jeho ženou a dcerou.


Eyup (učitel matiky) pozval naši třídu k sobě domů na tureckou večeři. Připravili jsme spolu pide se špenátem a výborným rajčatovým salátem. Po AME Cultural show jsme se ještě někteří vrátili zpátky na čaj.

S Kiki (jo, Kiki, máme tady taky Kiki) jsme si šli poslechnout koncert studentů hudby. Nahrával se a potom za něj dostanou známku, takže byli všichni nervózní.

AME Cultural show a Wedding party byly na zakončení AME Cultural Week. Cultural Weeks mám moc ráda. Každý den máme spoustu přednášek a workshopů, kterých se můžeme zůčastnit. Šla jsem si například poslechnout o tom, jaké je to v Íránu po islamizaci od Yasaman a Julique. Paula s Fiyinem vysvětlili, jaké mají problémy v Nigérii s ropou. GIF bylo tentokrát o tom, proč pomoc od západních neziskových organizací v Africe není efektivní a jak si Afrika dokáže nejlíp pomoct sama.

Týden jsme zakončili Open-micem, kde lidé vystupují s kouzelnými triky, zpíváním, tančením nebo básničkami. Sam (college counselor z Koreji) zahrál můj oblíbený duet od Händela!

ŠOKY:
Naše škola ještě nepochopila, že některé ty stromy, kytky a tráva tady prostě neporostou. Přijel jeřáb a začal vytahovat stromy a místo nich tam strkat nové. Kytky mění každých čtrnáct dní, protože déle nepřežijí a za náš krásný grass circle by dostalo stipendium čtyřicet Lenek.

To mě taky vede k tomu, že Natalia z Polska nebude mít prváka! Má jediná naděje. Polákům nabídli jen 20% stipendium a to tam nikdo platit nebude, takže můžeme plakat spolu.


Když narazíte na něco rozbitého nebo nefunkčního kdykoliv během dne, stačí to vyfotit, poslat a do hodiny je to opravené.

~ Lenka

pátek 1. prosince 2017

MUN, kanibalistická máma a měním předměty

24 hodin bylo skvělé. V pátek dostalo deset dramatiků deset námětů ke hře, pro kterou museli napsat scénář přes noc v následujících dvanácti hodinách. Ráno se sešlo sedm (tři nedorazili) režisérů, kteří si pak vybrali nás - herce.


Hned jsme se začali učit naše role. Zkoušeli jsme celý den jen s přestávkou na oběd a večeři.


Já hrála kanibalistickou mámu. Můžete se juknout. Je to na YouTube. Naše hra začíná 23:44 a končí 33:55.

https://www.youtube.com/watch?v=CUdeFG2QBgc&feature=youtu.be

Přišel mi krásný dopis od Jíti s babičkou a dědou a balíček plný čokolád a mastiček, který mi udělal takovou radost až jsem si ho zapomněla na sboru.

Nebyla jsem spokojená s učitelem zeměpisu a po rozhovoru s Zishangem jsem si uvědomila, že ještě není pozdě a můžu změnit předmět. Sehnala jsem všechny podpisy, napsala esej o svých závažných důvodech a promluvila s IB koordinátory. Prošla jsem a tadá jsem v Ekonomii. Máme supr čupr učitele.

Přece jenom jsem ale změnila předmět po třech měsících výuky, takže jsem většinu týdne strávila v knihovně doháněním látky.

Ve středu přišel vědec Kyle Stirling, který měl povídat o robotice, ale rozpovídal se o životních cílech a jsem za to moc ráda, protože robotika mě nezajímá.

První otázka, kterou nám položil byla: "Zapisuje si tu někdo své cíle?" No, jasně. Mám jich celé seznamy na mobilu, tak jsem hned zvedla ruku jako, že jo. Ale nikdo jiný se nepřihlášil haha. Vyzval mě ať si stoupnu a začnu mluvit o svých cílích, což jsem vůbec nečekala. Tak jsem začala červenat a povídat o tom, jak chci jednou obejmout pandu a že chci něco vynalézt, ale byla jsem tak překvapená, že jsem si nemohla vzpomenout, jak říct vynalézt a než jsem si vzpomněla byla jsem rudá jak rajče. Pán byl ale tak hodný, že mi dal vizitku a řekl ať mu dám vědět za pár let, čeho jsem dosáhla a čeho ne. To udělám!


Pátek a sobotu jsem strávila na konferenci Model United Nations. Občas to byla nuda. Občas to byla zábava. Ke konci se to trochu zvrhlo a NATO vyhlásilo jadernou válku Rusku a Kyrgystánu.

Zjistila jsem, že UN resolutions jenom něco státům doporučují nebo je o to žádají, ale ve skutečnosti si každý stát může dělat, co se mu zlíbí. Zklamání týdne a možná i měsíce. K čemu teda jsou?


Pochutnali jsme si na skvělé večeři a šesti kilech zmrzliny, protože jedna Crew z naší koleje/domu to nemohla dokončit.

V neděli nám při bohoslužbě přes Skype zavolal pastor z Jihoafrické republiky. Pustili jsme si ho na obrovskou obrazovku. Spojení bylo ale hodně špatné, takže jsme mohli jen poslouchat.

Vánoce se blíží, a tak jsem zainvestovala jsem do plastového stromečku, který mi teď stojí na parapetu. Vystříhala jsem vločky na dveře od našeho pokoje a dokonce jsem sehnala v čínském Makru, které se kdo ví proč jmenuje Metro, čokoládový vánoční kalendář!

ŠOKY:
Ještě stále každý den potkávám nové lidi. U včerejší snídaně jsen narazila na holku, co vypadá úplně jako dvojče mojí spolubydlící a bydlí jen o patro níž! Úplně mě to zmátlo, protože když jsem odcházela z pokoje, tak Sia ještě spala a pak najednou byla v jídelně. :-O

V pokoji nám straší a je to vážný.

Sia mrzne v pokoji pokud tu nemáme jejích oblíbených 26°C. Mně přijde akorát 23°C. Není to vůbec jednoduché. Už chápu, jak to měli Sheldon a Leonard.

Lidi si všimli, že rudnu a mají z toho děsnou srandu. :-D

Když jdete v Čechách do supermarketu, tak všude vidíte české vlaječky a nápisy domácí produkt, skvělá kvalita. V čínském supermarketu mají naopak sekci s předraženým imported food s vlaječkami z celého světa, kde můžete sehnat Bueno za 60Kč. Ne, dík.

~ Lenka