Hned jsme se začali učit naše role. Zkoušeli jsme celý den jen s přestávkou na oběd a večeři.
Já hrála kanibalistickou mámu. Můžete se juknout. Je to na YouTube. Naše hra začíná 23:44 a končí 33:55.
https://www.youtube.com/watch?v=CUdeFG2QBgc&feature=youtu.be
Přišel mi krásný dopis od Jíti s babičkou a dědou a balíček plný čokolád a mastiček, který mi udělal takovou radost až jsem si ho zapomněla na sboru.
Nebyla jsem spokojená s učitelem zeměpisu a po rozhovoru s Zishangem jsem si uvědomila, že ještě není pozdě a můžu změnit předmět. Sehnala jsem všechny podpisy, napsala esej o svých závažných důvodech a promluvila s IB koordinátory. Prošla jsem a tadá jsem v Ekonomii. Máme supr čupr učitele.
Přece jenom jsem ale změnila předmět po třech měsících výuky, takže jsem většinu týdne strávila v knihovně doháněním látky.
Ve středu přišel vědec Kyle Stirling, který měl povídat o robotice, ale rozpovídal se o životních cílech a jsem za to moc ráda, protože robotika mě nezajímá.
První otázka, kterou nám položil byla: "Zapisuje si tu někdo své cíle?" No, jasně. Mám jich celé seznamy na mobilu, tak jsem hned zvedla ruku jako, že jo. Ale nikdo jiný se nepřihlášil haha. Vyzval mě ať si stoupnu a začnu mluvit o svých cílích, což jsem vůbec nečekala. Tak jsem začala červenat a povídat o tom, jak chci jednou obejmout pandu a že chci něco vynalézt, ale byla jsem tak překvapená, že jsem si nemohla vzpomenout, jak říct vynalézt a než jsem si vzpomněla byla jsem rudá jak rajče. Pán byl ale tak hodný, že mi dal vizitku a řekl ať mu dám vědět za pár let, čeho jsem dosáhla a čeho ne. To udělám!
Pátek a sobotu jsem strávila na konferenci Model United Nations. Občas to byla nuda. Občas to byla zábava. Ke konci se to trochu zvrhlo a NATO vyhlásilo jadernou válku Rusku a Kyrgystánu.
Zjistila jsem, že UN resolutions jenom něco státům doporučují nebo je o to žádají, ale ve skutečnosti si každý stát může dělat, co se mu zlíbí. Zklamání týdne a možná i měsíce. K čemu teda jsou?
Pochutnali jsme si na skvělé večeři a šesti kilech zmrzliny, protože jedna Crew z naší koleje/domu to nemohla dokončit.
V neděli nám při bohoslužbě přes Skype zavolal pastor z Jihoafrické republiky. Pustili jsme si ho na obrovskou obrazovku. Spojení bylo ale hodně špatné, takže jsme mohli jen poslouchat.
Vánoce se blíží, a tak jsem zainvestovala jsem do plastového stromečku, který mi teď stojí na parapetu. Vystříhala jsem vločky na dveře od našeho pokoje a dokonce jsem sehnala v čínském Makru, které se kdo ví proč jmenuje Metro, čokoládový vánoční kalendář!
ŠOKY:
Ještě stále každý den potkávám nové lidi. U včerejší snídaně jsen narazila na holku, co vypadá úplně jako dvojče mojí spolubydlící a bydlí jen o patro níž! Úplně mě to zmátlo, protože když jsem odcházela z pokoje, tak Sia ještě spala a pak najednou byla v jídelně. :-O
V pokoji nám straší a je to vážný.
Sia mrzne v pokoji pokud tu nemáme jejích oblíbených 26°C. Mně přijde akorát 23°C. Není to vůbec jednoduché. Už chápu, jak to měli Sheldon a Leonard.
Lidi si všimli, že rudnu a mají z toho děsnou srandu. :-D
Když jdete v Čechách do supermarketu, tak všude vidíte české vlaječky a nápisy domácí produkt, skvělá kvalita. V čínském supermarketu mají naopak sekci s předraženým imported food s vlaječkami z celého světa, kde můžete sehnat Bueno za 60Kč. Ne, dík.
~ Lenka
Žádné komentáře:
Okomentovat