Lenka v Číně: Kostel, nemocnice a kuchyň

Už je to přes měsíc, co jsem se tady objevila. Hrozně rychle to utíká. Ani se mi zatím nestihlo stýskat, ale párkrát jsem se nachytala pobrukovat český písničky.

Hned na začátku týdne jsem si udělala výlet do místní nemocnice. Do školního autobusu jsme nasedli: já (zhoršil se mi ekzém), Alan (dostal badmintonovou pálkou do oka), Yezzy (bolela ji hlava už několik dní), Jamie - učitel fyziky ze Španělska (každý týden jezdí na odběry, kvůli zranění z minulého roku) a sestřičky Xinxin a Dream.

Nemocnice je na naše poměry špinavá, všichni na sebe pokřikují a když se koukáte moc pozorně, tak vidíte věci, které byste radši neviděli. Jinak to byla sranda.

Předepsali mi 4 záhadné pilulky denně a krém. Po čtyřech dnech ekzém zmizel! (Magie!) Trochu se ale bojím, co v tom je. Jaime mi doporučil zajít za chemikářkou, která umí čínsky, abych se ujistila, že mě to neotráví.

UPDATE: Po týdnu mi jiný doktor předepsal 13 pilulek denně, podivnou černou vodu do sprchy a dva steroidní krémíky. Ne, díky.

Tohle je zmrzlina, o které se vypráví legendy. Vypadá strašně dobře, ale je to obyčejná zmrzlina a ty orea na vrchu ani nejsou orea.

Poblíž školy máme univerzitu a na kampusu mají spoustu vynikajících restaurací, které se předhánějí a zlevňují, takže večeři o třech chodech seženete za 50Kč.

Tu palačinku, kterou vidíte před Manou jsem si objednala sama a byla tak pálivá, že jsem myslela, že mi vybuchne hlava.

Jeden kluk si mě tam začal "nenápadně" natáčet, tak jsem k němu přišla, že ho vidím a ať toho nechá. Cestou zpátky jsme potkali výměnné studenty z Uzbekistánu, Ruska a Kazachstánu, kteří se tam kdo ví jak ocitli. Neumí ani slovo čínsky, protože taky teprve začali a byli nadšení, že potkali někoho, kdo umí anglicky.

Přidala jsem se k uklízení super špinavé mezinárodní kuchyně na kampusu. Je to jedna obrovská kuchyň, ve které můžete navařit pro sto lidí. Ne všichni po sobě ale vždy hezky uklidí, a tak to byla práce na celý den, i když nás uklízelo pět.

Protřídili jsme prošlé sójové omáčky a protlaky a že je jich bylo hodně. Zbylo jen tohle.

No, není to krása? Úplně se třpytí. Z čistícího prostředku mi slezly ruce, ale za tohle to stálo.

Jak to vypadá v kostele v Číně? Překvapilo mě to. Byla tam spousta cizinců (nečekala jsem, že jich tu žije tolik) a zpívali jsme a tancovali (skoro jako na mši Církve bratrské, ale víc). :-D Všichni byli tak veselí, že jsem se nemohla přestat usmívat po zbytek dne. Pozvali nás na piknik, ale čekal na nás autobus, takže přijdeme jindy.

Kostel se nachází přímo v centru rušného Suzhou, ale je umístěn v obrovském parku (potkali jsme přes 15 svatebních párů) u jezera, takže je tam ticho a klid.