Co jsem jedli v Suzhou

Jestli si to ještě pamatujete, tak před dvěma měsíci jsem byla s Manou a Haowen na týden v Suzhou. Kromě jedné vynikající pizzy, jsme jedli samé čínské jídlo. Nejdřív mi všechno z hůlek vypadávalo na stůl. ale ke konci se ze mě stal hůlkový mistr. (Číňanům to taky z hůlek vypadává. Někdy to prostě nejde.)

Kuchyně v Suzhou se zakládá hlavně na sladkých pokrmech. Rýžové a dýňové koláčky. Sladké polévky, kaše a omáčky. Navíc byl Mid Autumn Festival, při kterém se jedí tradiční Mooncakes.

Vzadu to maso s ředví je mňamkózní.

Největší rozdíl mezi čínskou a českou kuchyní je, že u nás každý dostaneme na talíř a to pak sníme. V Číně všichni kolem stolu jídlo sdílí, kromě misky s rýží nebo polévkou, kterou má každý pro sebe. Uprostřed stolu je několik talířků se zeleninou, masem a omáčkami. Vždy si něco vezmete do hůlek, namočíte to do omáčky a nad miskou s rýží to sníte. (Nejdřív jsem to nepochopila a začala jsem si všechno hamounit na talířek na zbytky. Trapas.)

Přijde mi to dost chytrý, protože to znamená, že když vám moc chutnají fazolky, můžete si jich sníst kolik chcete a když vám naopak nejedou kachní střeva, nemusíte se jich ani dotknout a nikdo si nevšimne.

A navíc, když něco zbyde, vezmete talířek uprostřed a jen to strčíte do lednice k večeři.

V Suzhou jsem se hned první den naučila jíst kraba a hodilo se mi to, protože jsem ho pak měla skoro každý den. Přijeli jsme v krabí sezóně, když jsou krabi v místním jezeře nejlepší. Jsou výborní (hlavně samečci), ale je to dost piplačka (to by se líbilo babičce Zdeně).

Rýži mají v Číně výbornou (ne asi), takže jsem si přidávala několik talířků, ke každému chodu. :-D
Jo a všichni u stolu se zděsili, když jsem chtěla rýži namočit v sójové omáčce. Namáčí do ní knedlíčky i zeleninu, ale rýži ne. Divný.

Tradiční ryba ze Suzhou - sōngshǔ guì yú. Nejlepší ryba, co jsem kdy ochutnala. S Manou jsme ji oškubaly úplně celou. Z venku je křupavá a uvnitř měkká. Červená omáčka je sladká. Ty záviny vzadu vypadají dobře, ale uvnitř jsou červené fazole.

Červené fazole ze srdce nenávidím. Strkají je do všeho. Do koláčů, Bubbletea i Mooncakes.



Maminka Haowen nás pozvala na Hotpot. Měli jsme houbový a pikantní. Na levo vidíte tofu, mořské plody a maso (víc vlevo nevidíte zeleninu a nudle), které se v Hotpotu vaří pár vteřin nebo minut a pak se namáčí do omáčky, kterou si sami namícháte.

Ke konci přišel chlápek a začal točit nudlema všude okolo. Vytahoval je a přitom přes ně přeskakoval a pak nám je uvařil v Hotpotu.

Skvělý hovězí vývar s houbami a moje oblíbené zelené fazolky pod krabem!!!

Buráky jsme s Manou oloupaly samy. Připomnělo mi to loupání vlašským ořechů. Taky na to mají speciální loupák. Jen je skořápka měkčí a jde to líp.

Snídaně je také teplá s polévkou nebo rýží. Je ale víc do sladka. Sladké polévky mi upřímně moc nejedou, ale nedělala jsem ostudu a vypila jsem je všechny do dna. V téhle plave speciální zelenina, která roste v místním jezeře.

Tohle nejsou čínské knedlíčky, ale něco jiného. Vajíčka vaří v čaji, proto jsou hnědá.

Tahle polévka byla také sladká a moc mi nejela. Plavou v ní sladké brambory. Vzadu jsou pro Suzhou typické lepivé rýžové koláčky. Mají jiné barvy a příchutě, ale pro mě chutnají všechny stejně. Jsou trochu mdlé (je to rýže a trocha cukru), ale kupodivu mi chutnají.



Mid Autumn Festival se slaví s mooncakes. Tyhle jsou mé oblíbené, protože jsou super sladké. Masové nejsou nic moc a s červenými fazolemi jsou odporné.

Knedlíčky neknedlíčky s krevetami a další mooncakes. Polévka k snídani tentokrát slaná s vajíčkami a rajčatem, takže dobrá.

Zvláštní ořechozelenina. Zasytí statného může i s koněm na celý den.

V den Mid Autumn Fesivalu jsme šli na super hustou večeři s celou Haoweninou rodinou. Taky jsme měli hostinu na svatbě a pak nás pozvala jazykovka do sečuánské restaurace, kde jsme měli prasečí mozky, žaludky koz, kachní střeva a všechno možné. Bohužel jsem tam ale nefotila, protože se to nehodilo.

V sečuánské restauraci jsem zaválela, protože jsem se nerozbrečela narozdíl od většiny cizinců. Moc mi chutnal karamelovokolový pudink/želé, který se jí mezi jídly, abyste vůbec něco z toho jídla ucítili, kromě hořícího jazyku.

Celkově mi čínská kuchyně chutná mnohem víc než česká, pokud vynechám sladké polévky a červené fazole. Musím se ale přiznat, že kdykoliv se někde objevily brambory, všechny jsem je snědla. Doma brambory moc nemusím, ale tady je přímo vyhledávám.

Čínské kuchyni bych určitě pochválila úpravu zeleniny. Dokážou ji připravit křupavou, ale jemnou zároveň, narozdíl od nás. Vývary jsou také lepší (mají na ně speciální hrnec v každé domácnosti), ale my umíme připravit lépe hovězí a vepřové.

V Suzhou jsem se naučila pít horkou vodu a od té doby ji piji místo studené. Přišlo mi to fakt divné, ale neměla jsem na výběr a pak mi to začalo chutnat, takže v tom pokračuji i na kampusu.

Za většinu výborných a zdravých jídel děkuji Haoweniné babičce. Všichni jí teď zatleskejme!

Omlouvám se za svou smutnou slovní zásobu, pokud jde o názvy jídel. Kdybyste chtěli vědět něco konkrétního, napiště mi a zjistím vám to. :-)

~ Lenka