Do Číny jsem přijela nemocná a vůbec tomu nepomohlo, že jsem běžela pekingskou zimou k druhému terminálu, abych stihla let, který jsem stejně nakonec zmeškala. Vyměnili mi ho za jiný, ale musela jsem čekat osm hodin, přiletěl na jiné letiště v Šanghaji (Hongqiao místo Pudong) a pak jsme se v noci musely dohrabávat do školy. Naštěstí jsem cestou náhodou narazila na svou kamarádku Huali. Do školy nás nechtěli pustit a když jsme se tam konečně probojovaly, tak jsme zjistily, že já nemám klíč od pokoje a její má 9°C a topení nefunguje. Z toho jsem onemocněla tak, že jsem první čtyři dny nešla ani do školy a izolovaná jsem ležela v posteli, koukala na Jane the Virgin a plánovala ukulele klub.
Do školy máme hodně práce, ale je to v pohodě. Taky se nám blíží mock exams (to je maturita, ale jen na zkoušku). I tak ale stíhám spát devět hodin denně, protože to je moje priorita tenhle rok, aby se mi nezhoršil ekzém.
Skoro každý den si přivydělávám učením angličtiny online (dělá to u nás ve škole hodně lidí), abych mohla jet na svůj vysněný měsíční výlet po Indonézii. Učím s online školou Buzzbuzz, která mi předpřipraví prezentace o tématech jako povolání, vesmír nebo zoo a přidělí jeden až dva žáky. Půl hodiny si s dítětem povídám a pak mi pošlou stovku na Wechat, takže dost dobrý.
O víkendu jsem byla na exkurzi po továrně společnosti Longrich. Nejdřív nám ukázali všechny šampóny, krémy na ruce a zubní pasty, které vyrábí. Potom laboratoře, kde probíhá výzkum.
Prošli jsme se samotnou továrnou a prosklenými zdmi jsme se mohli koukat jak fungují stroje a co dělají dělníci.
Tyhle barely jsou plné šampónu. Když jsem na to tak koukala ze shora, tak jsem nevěděla co si o tom mám myslet. Je super, že mají práci a ve slušných podmínkách (společnost Longrich má být vzorem všem čínským továrnám), ale nedokážu si představit, že bych byla v jejich pozici. Chodila do práce v uniformě a celý den jen napouštěla šampón do barelu.
Tady už se lepí etikety na jednotlivé obaly samy a bez dělníků. Za jednu minutu se vyrobí 20 šampónů.
Továrna má i vlastní organickou farmu, ve které pěstuje jahody, rajčata, mátu a různé rostliny, které potom používají přímo do šampónů, ale taky se prodávají do drahých hotelů na saláty. Mohli jsme všechno sbírat, takže jsme všichni skončili v autobuse s kapsami plnými jahod.
Skoro každý den si přivydělávám učením angličtiny online (dělá to u nás ve škole hodně lidí), abych mohla jet na svůj vysněný měsíční výlet po Indonézii. Učím s online školou Buzzbuzz, která mi předpřipraví prezentace o tématech jako povolání, vesmír nebo zoo a přidělí jeden až dva žáky. Půl hodiny si s dítětem povídám a pak mi pošlou stovku na Wechat, takže dost dobrý.
O víkendu jsem byla na exkurzi po továrně společnosti Longrich. Nejdřív nám ukázali všechny šampóny, krémy na ruce a zubní pasty, které vyrábí. Potom laboratoře, kde probíhá výzkum.
 |
| Tady čístí okraje pudřenky a vedle nich na páse upravovali rtěnky. |
Tyhle barely jsou plné šampónu. Když jsem na to tak koukala ze shora, tak jsem nevěděla co si o tom mám myslet. Je super, že mají práci a ve slušných podmínkách (společnost Longrich má být vzorem všem čínským továrnám), ale nedokážu si představit, že bych byla v jejich pozici. Chodila do práce v uniformě a celý den jen napouštěla šampón do barelu.
Tady už se lepí etikety na jednotlivé obaly samy a bez dělníků. Za jednu minutu se vyrobí 20 šampónů.
 |
| všude máta |
Se sborem jsme se připravovali na CCE (Čínský kulturní večer) stejně jako minulý rok jen se dvěma novýma čínskýma písničkama.
Také se nám blíží Project Week. Neorganizuji žádný, a tak jsem si mohla vybrat na jaký se přihlásím. Nemohla jsem se rozhodnout mezi opravováním tradičních vesnických domů a týdenním kurzem Tai Chi. Nakonec jsem se ale rozhodla pro vesnické domy, protože jsem snad nikdy nebyla v Číně úplně na vesnici a Tai Chi není tak husté jako Kung Fu.
Některé Tulou domečky jsou chráněné UNESCO, takže jsou i hezky opravené, ale jiné se rozpadají a rodiny se z nich postupně vystěhovávají do velkých měst.
Hakku Tulou domy jsou většinou kulaté s nádvoříčkem uprostřed. Wikipedie říká, že v těch největších žije i 800 lidí! Takže samotný dům je vlastně taková opevněná vesnice.
Přidala jsem si dvě nové poškolní aktivity a dělám lezení (jako po lezecké stěně). To mi zatím super nejde. Výšek se nebojím, ale mám 0% svalů v rukou, takže se neumím přitáhnout. Nejsem ale jediná. :-D Mým cílem bude do konce roku vylézt jakkoliv až úplně nahoru (zatím padám po dvou metrech).
A pak jsem se přidala k stolnímu tenisu, který máme v pátek. Tenhle semestr nám škola sehnala i trenéra. Chodí tam se svou desetiletou dcerou a ta hraje jak mistr světa.
Kromě všech těhle věcí jsem se také pravidelně denně i v noci dusila. Potom co se mi vyléčil kašel jsem začala mít problémy s dýcháním. Probouzela jsem se v noci s pocitem, že se dusím. Když jsem se během dne rozeběhla, zakřičela nebo ani nic neudělala, tak jsem se najednou nemohla nadechnout ani vydechnout a pak jsem začala panikařit a bylo to ještě horší. To bylo dost děsivý, ale sestřička mi na to řekla ať jdu za psycholožkou, že mám stres. Tak jsem šla, ale ta mi řekla, že stres nemám a ať jdu pěkně do nemocnice. No a v nemocnici mi řekli, že jsem byla asi oslabená tím kašlem a v kombinaci se znečištěním vzduchu se mi rozvinulo astma. Nafasovala jsem dva inhalátory a je mi MNOHEM líp. Úplně jsem zapomněla jaké to je naplnit si plné plíce vzduchem.
Ještě jsem myslím nezmiňovala o tom, že jsem se dostala na vysokou! Jmenuje se College of the Atlantic. Nachází se v Maine v USA. Je v národním parku Acadia a taky hned vedle oceánu. Škola vlastní několik ostrovů, na kterých mají výzkumné stanice a mají nejhustější předměty na světě. Chtěla jsem tam jít ze všech škol nejvíc, takže ostatní přihlášky už odvolávám. :-)
Těšte se na hodně fotek a povídání o čínském novém roku. Letíme s Yuan a Ezgi až do Guangzhou. Navštívíme taky Shenzen a možná i Hongkong.
ŠOKY:
Už to taky chtělo nový účes, tak jsem nechala svého osobního stajlystu Teda ať mě překvapí. Mám dvě vyholené čáry na straně a chybí mi kus oboří. Vypadám eeeehhh ... hustě?
Celý kampus nám svítí jako letiště, protože vyzdobili k Čínskému novému roku stromy různobarevnými blikajícími světlýky. Máme tu ale taky vkusné červené stuhy a keříky s mandarinkami. Zkusila jsem. Nedají se jíst jak jsou kyselé.
Také se nám blíží Project Week. Neorganizuji žádný, a tak jsem si mohla vybrat na jaký se přihlásím. Nemohla jsem se rozhodnout mezi opravováním tradičních vesnických domů a týdenním kurzem Tai Chi. Nakonec jsem se ale rozhodla pro vesnické domy, protože jsem snad nikdy nebyla v Číně úplně na vesnici a Tai Chi není tak husté jako Kung Fu.
Některé Tulou domečky jsou chráněné UNESCO, takže jsou i hezky opravené, ale jiné se rozpadají a rodiny se z nich postupně vystěhovávají do velkých měst.
Hakku Tulou domy jsou většinou kulaté s nádvoříčkem uprostřed. Wikipedie říká, že v těch největších žije i 800 lidí! Takže samotný dům je vlastně taková opevněná vesnice.
Přidala jsem si dvě nové poškolní aktivity a dělám lezení (jako po lezecké stěně). To mi zatím super nejde. Výšek se nebojím, ale mám 0% svalů v rukou, takže se neumím přitáhnout. Nejsem ale jediná. :-D Mým cílem bude do konce roku vylézt jakkoliv až úplně nahoru (zatím padám po dvou metrech).
A pak jsem se přidala k stolnímu tenisu, který máme v pátek. Tenhle semestr nám škola sehnala i trenéra. Chodí tam se svou desetiletou dcerou a ta hraje jak mistr světa.
Kromě všech těhle věcí jsem se také pravidelně denně i v noci dusila. Potom co se mi vyléčil kašel jsem začala mít problémy s dýcháním. Probouzela jsem se v noci s pocitem, že se dusím. Když jsem se během dne rozeběhla, zakřičela nebo ani nic neudělala, tak jsem se najednou nemohla nadechnout ani vydechnout a pak jsem začala panikařit a bylo to ještě horší. To bylo dost děsivý, ale sestřička mi na to řekla ať jdu za psycholožkou, že mám stres. Tak jsem šla, ale ta mi řekla, že stres nemám a ať jdu pěkně do nemocnice. No a v nemocnici mi řekli, že jsem byla asi oslabená tím kašlem a v kombinaci se znečištěním vzduchu se mi rozvinulo astma. Nafasovala jsem dva inhalátory a je mi MNOHEM líp. Úplně jsem zapomněla jaké to je naplnit si plné plíce vzduchem.
Ještě jsem myslím nezmiňovala o tom, že jsem se dostala na vysokou! Jmenuje se College of the Atlantic. Nachází se v Maine v USA. Je v národním parku Acadia a taky hned vedle oceánu. Škola vlastní několik ostrovů, na kterých mají výzkumné stanice a mají nejhustější předměty na světě. Chtěla jsem tam jít ze všech škol nejvíc, takže ostatní přihlášky už odvolávám. :-)
Těšte se na hodně fotek a povídání o čínském novém roku. Letíme s Yuan a Ezgi až do Guangzhou. Navštívíme taky Shenzen a možná i Hongkong.
ŠOKY:
Už to taky chtělo nový účes, tak jsem nechala svého osobního stajlystu Teda ať mě překvapí. Mám dvě vyholené čáry na straně a chybí mi kus oboří. Vypadám eeeehhh ... hustě?
 |
| fotka z Kikiiného uměleckého projektu a můžete na ní vidět ty čáry, už to pomalu zarůstá |
~Lenka
Žádné komentáře:
Okomentovat