Sněží

V neděli se konal TEDx. S Eway jsme si předobjednaly TEDx mikiny, abychom měly čím se nabalit až přijde sníh. Předobjednané mikiny měly být levnější a dorazit dřív, tak jsme si je šly hned ráno vyzvednout. A nejenom, že naše neměli, ale prodávali tam na místě levnější. To si s nima ještě vyřídím.

Ted talků bylo dohromady devět, ale víc jak polovina byla v čínštině. Zašla jsem na Petry Ted talk, protože jsem věděla, že o mě něco řekne a chtěla jsem si užít svůj moment slávy. :-D Potom na jeden čínský o minimalismu, který mi překládala kamarádka a jeden anglický od vědce, který povídal o degeneraci, což bylo super zajímavé a hodilo se mi to, protože genetiku zrovna začínáme v biologii.

Náš krásný zasněžený ostrůvek.

V Changshu v zimě nesněží (max. pár cm), a tak jsme byli všichni překvapení, když začali kolovat zvěsti o tom, že přijde sněhová bouře. Přišly nám tři výhrůžné emaily o tom, jak nemáme chodit ven, protože minulý rok museli odvézt čtyři učitele, kteří uklouzli na ledu, do nemocnice.

Polovina kampusu skákala po hlavě štěstím, protože sníh viděli poprvé v životě. :-)

Sequin a mé supr čupr babičkovské boty.

Probudili jsme se a bylo nám oznámeno, že nemáme první dva bloky a v pátek do školy nejdeme vůbec, protože bude pro učitele, kteří nežíjí na kampusu, těžké se sem dohrabat!

Všichni jsme šli ven stavět sněhuláky a koulovat se.

Večer se konal Polar Bear run, který je prý tradicí na UWC v Arménii. Svlékli jsme se do plavek a běželi vyznačenou trasu po kampusu okolo Grass circle, přes park a bazén až na fotbalové hřiště, kde jsme se koulovali, a zpátky. Bylo to fakt hustý. Nebyla mi zima dokud jsem běžela, ale pak jsem úplně přestala cítit nohy a bylo těžké se dohrabat až do pátého patra a dát si horkou sprchu.

Naše CCE představení se všem líbí. Mám z toho velkou radost. Li Ping - nejpřísnější učitelka na světě - řekla, že jsme s Richardem perfektně sladění a že by nám za to dala 6, kdyby to byla IB.

Ekzém se mi brutálně zhoršil, ale Jimun na to má super korejsko-japonskou medicínu, kterou je se mnou ochotná sdílet. Nejdřív mě potře něčím jako dezinfekcí, což pálí jak čert a ještě hůř, protože mám otevřené rány. Aby to tak nebolelo, tak vedle nás sedí další člověk s fénem, který na mě fouká horký vzduch. Statečně se snažím nesvíjet bolestí, když dezinfekce působí. Potom místa s ekzémem Jimun potírá bílým mlékem, které to chladí a ten člověk vedle nás fouká fénem, který to mléko suší a vzniká z toho prášek. Zní to jako čáry máry, ale věřím, že to začně fungovat. :-D Jen tomu musíme dát čas.

Se sborem se učíme další čínskou písničku. Kapacita mého mozku je tři čínské písničky a to už jsem zaplnila, takže uvídíme, jestli se mi podaří zpracovat ještě čtvrtou. Pokusím se.

Druháci dopisují poslední přihlášky nebo jsou už přijatí na univerzity, a tak se začínají college counselors věnovat nám. Máme se začít přihlašovat na ACT nebo SAT. To jsou ta dvě děsivá slova, která mě vyděsila, když jsem sem přijela. Jsou to testy, které si musíte napsat, pokud chcete na vysokou do USA.

Moje spolubydlící byla tak hodná, že mi dala všechny její přípravné knížky s úlohami. Nakonec jsem se na to vykašlala a vůbec jsem je nepoužila a ta hromada knížek mi to akorát každý den připomínala. 

GIF tento týden bylo od Temba Sherpa z Nepálu, který byl jednoho času nejmladším člověkem, který vylezl na Mount Everest. Při prvním pokusu, když mu bylo 13, to vzdal pár metrů pod vrcholem kvůli špatnému počasí. Ztratil několik prstů, ale rok na to se dostal až na vrchol.

Hned po Vánocích jsem začala Kiki učit hrát na housle. Učila se jen rok a to není ani pro náš školní orchestr dost. Uvidíme, jak to půjde.

ŠOKY:

Lidé z Pekingu staví sněhuláky jinak než my ostatní. Ze sněhu udělají pyramidu a na špičku nasadí hlavu.

Náš pokoj začíná přetékat. Já tam nic nemám, takže moje část je čistá. Ale Mini má spoustu krabic se svačinkama a dalšími záhadnými věcmi, které si objenala na Taobau a Sia je Visual Art student, takže všude leží materiály na projekty a projekty. Jednou týdně nám kontrolují, jak naše pokoje vypadají a dostali jsme 1 bod z 5, který jsme si ani nezasloužily, protože zbytky jídla jsme jen rychle schovaly než nás přišli Donald s Kristinou zkontrolovat.

~Lenka